Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na úpatí Doupovských hor s naším Českým strakáčem - naše začátky

31. 10. 2014

Na úpatí Doupovských hor s naším českým strakáčemcesti-strakaci---otec-a-syn-potuckovi--31-.jpg

 

 

 

 

                               Začalo to nevinně v roce 2011 

V únoru jsem se zúčastnil výroční schůze klubu českého strakáče v Kolíně a to jako host. Už na této schůzi mně oslovovali chovatelé abych vstoupil mezi ně a stal se členem klubu. Nevstoupil jsem a v tu chvíli nelitoval. Mé přesvědčení muselo uzrát. Účel má návštěva splnila,domluvil jsem si chovná zvířata na léto. Ovšem  v té době jsem měl zatím pouze dvě samičky modrých strakáčů. Jednu 2 – letou  a jednu 5 –letou s velkým potenciálem od př.Strachoty. Po cestě zpátky domů se mi a to i za velké pomoci kamaráda Z.L. podařilo přesvědčit a zlomit př.Svitáka o 1,0 ČSč  S - 519 s modrou vlohou a tady vše začalo. Zde se začalo rodit nové a silné pouto které se tvořilo hned ve trojici a to v kombinaci já, syn a český strakáč. Se synem jsme si vybrali české strakáče v barvě modré s tím že si musíme pomoci i přes černé což je neodmyslitelné! Rok jsme si nakonec prošly pouze s jednou samičkou v barvě modré a v barvě černé. Tu jsme získali od př.Kubíčkové která nám pomohla v již rozběhnuté sezoně, v momentě kdy jsme po těžkém porodu přišly o starší samičku v barvě modré.

 

Léto se blížilo a my se synem Martinem vzhlíželi k expozicím ve Zdounkách, Hlinsku, Lysé a Kolíně 

Ano, všechny tyto hned čtyři velké expozice jsme osobně se synem navštívili. Poznali jsme spousty předních, zarytých chovatelů českého strakáče. Ve Zdounkách nám byli průvodci kamarád P.Krajkovič a př.Matysík kteří nás provedli expozicí strakáče, předali nám jimi slíbená zvířata a pomalu se rozjeli zpět k domovu. Zde jsme se,se synem seznámili s kamarádem J.Břečkou. V Hlinsku paráda. Rádi si povídáme o př.Havlovi, př.Pražanovi kteří nás provázeli expozicí č.strakáče právě v Hlinsku. Zejména vítězná  4 – člená kolekce př.Havla byla úchvatná. Samička ČSčž od př.Hrstky snesla také ty nejvyšší parametry a po právu byla nejlepší samicí ve své barvě. Strakáči velkého tělového rámce, s výraznými hlavami př.Havla byli velkou inspirací pro další dny našeho chovatelsví. Tady jsme se seznámili ještě se syny př.Havla st. a osobně s př.L.Vokolkem. Následovala listopadová expozice v Lysé která jak jsme se shodli s plno chovateli Čs patřila mezi slabší výstavy s prezentací našeho Čs.Bohužel! Pak už vrchol sezony, aspoň pro mě a syna v Kolíně – Štítarech byl tou pomyslnou třešničkou na konci roku který jsme se strakáčem ztrávili. Tady už jsme se setkávali se všemi v tu dobu pro nás už známými tvářemi. Na této výstavě byla spousta zvířat která si zasloužila velkou pozornost ale také spousta těch kteří byly jen předvedeni.

Díky patří především Petru Krajkovičovi, př. Jar. Matysíkovi, př.Jos. Pražanovi kteří se nám snažili v začátcích co nejvíce pomoci. V roce 2011 v měsíci říjnu zasíláme se synem přihlášku k přijetí do klubu českého strakáče a jsme plnohodnotně, jednohlasně přijati. Od této doby jsme se strakáčem ztrávili ,,pouhé“ tři roky ale roky nádherné. Něco málo se nám snad i povedlo. Na výstavy jezdíme stále ale jsme smutní z klesající tendence v chovu českého strakáče a to především po stránce kvality na úkor kvantity.

 

Rok 2012 se nám z části povedl ale ve finále bylo vše nakonec jinak….

V tomto roce začínáme se stavem ČSm 2,6 a ČSč 1,2. Od začátku je to velmi pestré a je to jak na houpačce. Plemenitbu začínáme již v zimních měsících díky našemu ustájení které máme. I tak nám prvních 8 vrhů z 9 pomrzlo protože k naší smůle se nám naše holky kotili v momentě kdy se venku po dobu 10 dní držely teploty kolem -14 stupňů a více. Tak nějak si to příroda načasovala. V hnízdech byli i nadějní jedinci ale až čas by ukázal jestli by se prosadili až do dospělosti. Hlavní aspekt klademe na váhu i když máme i samičky kolem 3,40  - 3,50kg. Na konci února nakrívám 1,0 S -72 na 0,1 S-82 a toto spojení mi dává koncem března mého doposud nejhezčího samečka kterého mám dodnes. Od malička to měl komplikované. V době kdy začínal žrát a bral si sám mi u onoho samečka hyne matka. Jelikož není kam podsadit tak to začíná být velký problém. Ale nakonec s velkým štěstím,né problém neřešitelný. Ovšem další věc je po brzkém, vynuceném odstavu souběh okolností a do mladých se mi vkrádá pravděpodobně entercolitida  (žbluňkavka). Vše kolem mého vysněného padá a já mladíka dávám úplně mimo venkovní kotce do hlavního králičince a věnuji mu maximální péči. Chvíli to vypadá že neporoste ale snažím se držet ho jen na vojtěškových granulích, vodě a senu. Kluk se rozjel aby po čase zase zastavil. Nakonec ten rok dosáhl na 3,80kg. Není tu ale jen tento samec. Králíčat a docela slušných je dost ale mají před sebou dlouhou cestu a jak se ukázalo né všichni jí nakonec prošli. Od začátku se mi tady vyskytoval nešvar a to ten že z hodně spojení padali výstavní perláci!!! Tak jsem si říkal vzhledem k barvám jestli by nestálo za úvahu uznat tento barevný ráz jako samostatný. Žvaním? Myslím že né! Na můj v kus jich bylo opravdu hodně a tak přicházela tvrdá selekce a to doslova. Rozloučil jsem se se spoustou mladých ale i těch dospělých kteří mi je tady dávali. Během roku jsem přišel i o chovného samce S – 72 z dílny př.Pražana. To byla velká ztráta což mi ukázal postupně čas. Tento samec dobře kreslil a hlavičky byli čisté až vysoustružené. Ovšem k mé smůle jsem zase dostal nakopáno a musel vše opět překopávat. Začátky byli opravdu peprné a s klukem jsme si prožili né jednu dramatickou chvíli. Ale strakáče neopouštíme. Na konci sezony nutno podotknout že naše chovné kmeny ničím neposilujeme krom jednoho ČSč  1,0 od př.Břečky který nás osobně navštívil na sklonku roku 2012.

 

Pomalu a jistě jdeme do naší druhé sezony  s větším množstvím strakáčů ale ……………

Tuto sezonu se nám nepovedlo příliš dobře nastartovat a spíše by se dalo říci že začátek sezony 2013 jsme zaznamenali problémy se zabřezáváním samic. Opět nám první hnízda od 5 samic pomrzli. Jedna se rozhodla že si bude mláďata roztahávat po kotci a když to udělala po druhé, skončila v našem chovu. Začátek byl opravdu žalostný ale nakonec se nám pár strakáčů povedlo a byl úspěch že jsme zařadili 0,2 ČSm a 0,2 ČSč. Začali jsme klást větší důraz na dobrý typ a tvar podpořený větší a širší konzistencí tělového rámce u strakáče. Nebylo výjimkou že se u nás během sezony objevili 2-3ks  přesahující váhu 4kg! Ovšem na druhou stranu je třeba rapidně zlepšit boční kresbu, rádi bychom zaznamenali lepší hlavy s lepším ouškem. Zde je třeba ještě tvrdě zapracovat na tom abychom si zase vyšlápli o stupínek víš. Je to taková mozaika kterou je třeba poskládat. V průběhu sezony přebírám chov ČSčž po zesnulém př.Laštovkovi z nedalekých Radonic. Dostáváme se zase o rok dál a začínáme již třetí sezonu se strakáčem a to……

 

V roce 2014 ve kterém už bychom se rádi zúčastnili některého  dílu speciálky ČS a tak potřebujeme lepší vstup do sezony než ten předchozí…….

Do této chovné sezony vstupujeme na stavu ČSm 3,6 ,ČSč 1,4 a ČSčž 4,2. U modrých už jde úspěšně provádět plemenitbu, stejně tak s černými které tady máme tak nějak hlavně kvůli modrým strakáčkům. Co se týče ČSčž tak tady bychom potřebovali posilu aspoň v jedné 0,1 resp. ve dvou 0,1. Bohužel ten výběr není až tak veliký a nedaří se nám sehnat nic do chovu co by jsme potřebovali. Takže jedeme nato co máme doma a jak už předbíhám běh událostí tak to nestačilo. V modrých se nám také nedaří a nemáme nic co by si zasloužilo vypsat rodokmen a tak se letos musíme spokojit aspoň s dvěma hezkýma a hlavně nadějnýma samičkama v barvě černé. V této době už dáváme pomalu své svěřence do hromady a máme i nějaké samičky nakryté. Těšíme se na novou sezonu kterou bychom měli rozeběhnout již koncem listopadu. Takže všem strakáčům přeji úspěšný rok ať máme příští rok co ukazovat. Tohle jsme si zatím se synem Martinem za ty krásné necelé 3 roky s naším Českým  strakáčem prožili. Dneska už bych plemeno neměnil ani za nic a jsem velmi rád že jsme si takto se synem vybrali. Za tento dobrý výběr vděčíme hlavně kamarádu Zdeňkovi Laštovkovi který byl, stále je a bude naším hnacím motorem. Takže šlapem na pedály a jdeme si nachovat ty pravé České strakáče, snad nám bude přáno a příští rok se opět prezentujeme námi odchovanými králíky.